Městys Křtiny

Dnešní městys Křtiny se nachází severovýchodně od Brna v malebné krajině Moravského krasu, má v současné době 781 obyvatel a neobvykle bohatou a zajímavou historii.
Název je odvozen od latinského KIRTINA – údolí křtu (Vallis baptismi) a je poprvé zmiňován v imunitní listině papeže Řehoře IX ze dne 24. září 1237 pro zábrdovický klášter premonstrátů.

Městysu vévodí v místech dvou původních středověkých kostelů dnešní chrám barokního architekta J. B. Santiniho – jeho nejkrásnější stavba – a špiček barokních mistrů sochařů a malířů – O. a A. Schweigelovi, J. J. Etgens a.j. – právem nazývaná Perlou Moravy. Byl dokončen a benedikován 1. května 1750; gotická, kamenná přes 2m vysoká socha Panny Marie Křtinské, pochází ze 13. – 14. století a korunovační klenoty z r. 1670. Pozoruhodnými významnostmi jsou křtinská kostnice, objevená v r. 1991 a zpřístupněná v r. 2005, v ambitu zvonkohra se 39 zvony požehnaná v r. 2004 a četné hodnotné koncerty, konané v průběhu roku.

Nejstarší doklady o pobytu lidí v naší oblasti v době pravěku nalezl Jindřich Wankel v Býčí skále, v jeskyni Výpustku a Drátenické a po něm další badatelé, jež nashromáždili rozsáhlý soubor archeologických památek a cenných vědomostí.

Křtiny nebyly ve své historii ušetřeny válečných útrap: v době husitských bouří došlo k vyvraždění a vypálení ženského kláštera, v průběhu třicetileté války žoldnéři knížete Gábora vyloupili ves, později Valaši a po nich v r. 1645 Švédové. V r. 1809 zde dlela francouzská pěchota po dobu 3/4 roku, v r. 1866 za rakousko pruské války byl zde po dobu asi 11 dní pruský armádní sbor. Ve 20. století I. světová válka – padlo 17 občanů, pak II. světová vílka a s ní věznění občanů za doby okupace. Lidské utrpení bylo vždy nesmírné. Řádily též epidemie např. cholera v r. 1831, 1855 a 1866 – zahubila celkem 36 osob. Postihly je i požáry a nejen stavení, ale i v r. 1611 faru a v r. 1844 šindelem krytou střechu kostela a kaple sv. Anny, roztavily se i zvony.

V r. 1784 došlo v rámci hospodářské a církevní politiky Josefa II po téměř šesti stoletích ke zrušení zábrdovického kláštera a pozemková držba přešla do vlastnictví státu – Náboženského fondu a byla prodána Františku X. Dietrichštejnovi, pak do majetku rodiny Mensdorf – Poulily; od ní r. 1864 koupil křtinský velkostatek Vincenc z Bubna a Litic, jenž adaptoval bývalou residenci na zámek a v kapli sv. Anny zřídil rodinnou hrobku. Bubnové si zřídili zámeček v místech ovčína na Dřínové, jehož posledním majitelem před vznikem ČSR byl Jan II. Lichtenštejn a za I. republiky byla majitelkou baronka Offermannová; po II. světové válce byl zestátněn a přebudován na tzv. horní školu Základní školy.

V závěru II. světové války držela se válečná fronta v bezprostřední blízkosti Křtin posledních 14 dní do 9. května, kdy byly Křtiny osvobozeny. Při průchodu fronty a náletech zahynulo v obcích Křtinska 14 občanů.
V dnešní jeskyni Výpustku a Býčí skály zbudovali nacisté v r. 1942 podzemní továrnu Flugmotorwerke Ostmark, kde bylo totálně nasazeno 1320 pracovníků. Dnes jsou obě jeskyně volně přístupné v rámci turistického ruchu.
Každoročně zpravidla v květnu se koná dvoudenní svatodušní malá a velká pouť.
Rekreačnímu odpočinku slouží veřejné koupaliště, zbudované v r. 1930 a renovované v r. 1976 dnes i s klidným kempem.
Pozoruhodné je Arboretum Křtiny svou jedinečností cizokrajných dřevin a řešením výzkumných úkolů lesnické fakulty na výzkumných plochách.

V roce 1965 byla na Bukovském kopci dokončena výstavba nových provozních budov pro Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, který je dnes součástí křtinského ŠLP – Lesnické a dřevařské fakulty Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.
V září 2000 byla ve Křtinách slavnostně otevřena nová, době odpovídající budova Základní devítileté školy.
V září 2007 byla uskutečněna myšlenka současného starosty Ing. Josefa Bednáře „Den Křtin“, který byl ve skutečnosti pro bohatý slavnostní program s místními organizacemi třídenní.