Patroni
Věříme, že Josefské sympozium je pod ochranou svatého Josefa, jehož připomínce jsou všechny ročníky věnovány, a spolu s ním i celé Svaté Rodiny
Zmiňují se o něm evangelisté Matouš a Lukáš při líčení Ježíšova dětství. Svatý Josef je snoubencem Marie, která porodila Ježiše Krista jako Božího Syna (Boha Otce). Josef je synem Jakoba (Jakuba) z kmene Judy. Tradičně se uvádí, že sv. Josef byl tesařem, ale řecké slovo τέκτων (tekton) má však obecnější označuje „muže, který pracuje se dřevem, kameny či železem“. Byl mužem manuálně pracujícím a tvořivým, který vyráběl věci ku potřebě a užitku. Písmo svaté o něm říká, že byl mužem spravedlivým. Ve smyslu moudrým. Podle jedné z místních legend prý přišel na pomoc ve chvíli, kdy si dělníci nevěděli rady, jak zaklenout obrovskou klenbu křtinského kostela. Santiniho posledního velkolepého díla, jehož dokončení se už jeho architekt nedožil, ale které zdobí Křtinské a Josefské udolí dosud. Původně plánovaný ambit sv. Josefa se po reformách císaře Josefa II. nepodařilo už nikdy dostavět. Jeho obrys naznačují pouze stromy, které na přesném půdorysu plánovaných ambitů nechal vysázet farní správce kostela Mons. Jan Peňáz. Roku 1654 byl připočten k českým patronům.
Josef byl s Pannou Marií zasnouben, ale než „se sešli“, počala z Ducha Svatého (Mt 1,18). Protože Josef byl muž spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě, rozhodl se ji potají propustit. Zjevil se mu však Anděl Páně a řekl, že se nemá bát Marii k sobě přijmout, protože to, co v ní bylo počato, bylo z Ducha Svatého, a že se jí narodí syn, kterému má dát jméno Ježíš. Když podle nařízení císaře Augusta (LK 2,1) probíhalo v Izraeli sčítání lidu, vydal se Josef, který byl z Davidova rodu, s těhotnou Marií nechat zapsat do Judska. Cestou došli do Betléma, kde pro ně nikde nebyl nocleh a shodou okolností se tak stalo, že se Ježíš narodil právě tam. Po narození se mu přišli klanět mudrci od východu (Tři králové). Když odešli, zjevil se Josefovi ve snu zase anděl a řekl, že má dítě a matku odvést do Egypta, protože král Herodes, který se bál předpovědi Mudrců, bude v Betlémě dítě hledat a bude ho chtít zahubit. A tak Josef s Marií a malým Ježíšem prchli do Egypta, kde byli až do Herodovy smrti. Když Herodes zemřel, Josefovi to zase zjevil Anděl Páně, s tím, že se má vrátit zpátky do Izraelské země (Mt 2,21). Protože ale v Judsku kraloval Archealos, Herodův syn, šel Josef raději (na pokyn, který dostal ve snu) do Galileje, do Nazareta. A tak se říká Ježíš z Nazarata.
Svátek svatého Josefa patrona manuální práce, tesařů, stolařů, řezbářů a všech otců, vychovatelů a pěstounů se slaví 19. března. Právě k tomuto dni se každoročně Josefské sympozium připravuje, schází a setkává.
Josefe, synu Davidův,
služebníku Hospodinův,
sluší se tě velebiti,
o tvou ochranu prositi.
Tys byl spravedlivý člověk,
trávils v dobrých skutcích svůj věk,
v prostotě i své chudobě
ctil jsi Boha v každé době.
Chléb svůj jsi pracně dobýval,
kdyžs tesařské dílo dělal,
z tebe sobě příklad brali
mnozí, aby pracovali.
Bůh tě zvolil Synu svému,
vždy sobě v božství rovnému.
za pěstouna pečlivého,
otce, ochránce pilného.
Vypros nám Boží milosti,
svatý ochránce moudrosti,
Josefe, Kristův pěstoune,
nám vždycky milý patrone.
Patrony Evropy jsou svatí Cyril a Metoděj, které s Křtinami spojuje tradice, která věří, že ve vodách křtinského potoka v tzv. Vallis Baptismi (Údolí křtu) křtili v Duchu svatém velmožové i prostý lid Velké Moravy.
Svatí Cyril ( řeholním jménem Konstantin) a Metoděj, první moravský biskup jsou historické osobnosti, které roku 863 přišli z Byzancie na území Velké Moravy a přinesli k nám znalosti, moudrost a vědění antického světa a Východořímské, resp. Byzantské říše – právo, daně, finance, státní správu a také věrouku a navíc i staroslověnské písmo (cyrilici), písemnost a literaturu.